čtvrtek 11. srpna 2011

Prague Pride: Příklad naprosto zbytečného happeningu

Akce homosexuálů nazvaná Prague Pride dokázala už před svým zahájením vyvolat rozruch, který dosáhl i díky několika nepříliš šťastným výrokům lidí blízkých Hradu bizarních rozměrů.  Podporu této události vyjádřili diplomaté z 13 zemí v čele s velvyslancem USA Normanem Eisenem. Člověk neznalý poměrů v Česku by si mohl myslet, že homosexuálové jsou zde považováni za občany druhé kategorie, snášející ústrky od většinové společnosti.
Nic však není vzdálenější pravdě. Homosexuály zde akceptují více než tři čtvrtiny obyvatelstva (tj. mnohem více než např. Romy), požívají práva jako všichni ostatní obyvatelé a opomenout nelze ani jejich silnou lobby v řadách umělců. Podobně jako v řadě dalších zemí mohou uzavírat registrovaná partnerství. Těch bylo za pět let existence zákona uzavřeno zhruba 1200. Pro srovnání, i přes nízkou sňatečnost v ČR dosahuje počet uzavřených manželství čísla 50 tisíc. Zájem o uzavření registrovaného partnerství je tedy velmi nízký. Roční poměr uzavřených manželství a registrovaných partnerství se ani zdaleka nepřibližuje číslu 96:4, což by údajně mělo odrážet poměr „ostatní“ a homosexuální populace.  Na útlak si homosexuálové v Česku opravdu stěžovat nemohou, snad žádná jiná menšina v Česku (i jinde)  nemá takový vliv jako oni. Způsob, jakým si vymohli schválení registrovaného partnerství je toho nejlepším důkazem.
V čem tedy spočívá smysl akcí, jakou je i zmíněná Prague Pride? Z výše uvedených důvodů jím nemůže být upozorňování na bezpráví 4% menšiny v Česku. Rozhodně se nejedná ani o akci, která by se snažila upozornit na porušování práv homosexuálů v  zemích, kde jsou perzekvováni. Mimochodem, v životě jsem neviděl jediný článek od gay či lesbických aktivistů, zaobírající se problematikou pronásledování homosexuálů např. v arabských zemích, kde se coming out fakticky rovná rozsudku smrti.
  Podobné akce už mají mnohaletou tradici na mnoha místech světa. Podobně jako ta pražská obsahuje řada z nich ve svém názvu slovo „pride“, znamenající hrdost. V čem může být sexuální orientace zdrojem hrdosti? Samotná sexuální orientace nedělá lidi lepšími ani horšími.
Prague Pride má být jen a pouze oslavou homosexuálního způsobu života. Proč ale mají někteří homosexuálové takovou potřebu dávat veřejně na odiv svoji sexuální orientaci, která by měla výlučně spadat do intimní sféry každého člověka? Věcná diskuse se zastánci takových akcí je bohužel nemožná. Na jakoukoli kritiku reagují poznámkami o „homofobii, tmářství či zabetonování se ve středověku.“ Nejsou schopní pochopit, že mnoha lidem nevadí homosexuálové, ale způsob, jakým se někteří příslušníci náležející k LGBT komunitě prezentují (viz např. výsledek ankety na stránkách časopisu Týden). 

Žádné komentáře:

Okomentovat