neděle 30. června 2013

Manželství: Záležitost státu!?



Za  klíčový milník v otázce „práv“ LGBT komunity  USA můžeme označit rozhodnutí Nejvyššího soud zrušit 3. článek tzv. Defense of Marriage Act (DOMA), schválený drtivou většinou americkým Kongresem v roce 1996, který na federální úrovni definuje manželství jako svazek dvou osob opačného pohlaví.  Soud ale zároveň konstatoval, že definice manželství je v gesci každého státu a prozatím neznamená uznání manželství osob stejného pohlaví ve všech 50 státech.
  Jak ale správně  tvrdí Charles Krauthammer – následek bude takový , že v návaznosti na toto soudní rozhodnutí  bude následovat uznání na federální úrovni,  podobně jako tomu bylo v případě potratů v rámci přelomového rozhodnutí případu Roe versus Wade z r.1973.
 Roli na rozhodování lze samozřejmě přičíst také čím dál tím vstřícnějším náladám veřejnosti, ale ty zde sehrávají spíše vedlejší úlohu.  Mnohem důležitější se zde jeví skutečnost, že páry oddané ve státech, kde jsou tyto svazky legalizované, se budou moci odvolávat na diskriminaci, budou-li ve žít ve státě, které žádnou institucionalizovanou formu svazků osob stejného pohlaví uzákoněnou nemá. Schválení stejnopohlavních svazků je proto jen otázkou času.  Rozdíl mezi rokem 1973 a 2013 tkví pouze v jedné  jediné věci:  Záležitost sňatků bude patrně mít mnohem „plíživější“ průběh.  
Logicky se proto nabízí otázka, která se vztahuje nejen na území USA, ale i celý svět včetně České republiky: Jaká instituce má právo definovat manželství? Nejvyšší soud, legislativní orgán či snad zákonodárné či soudní orgány nižší instance? Jaké kritérium je potřeba uplatnit pro univerzálně platnou definici manželství?
Nejprve předpokládejme, že „tradiční“ manželství můžeme definovat jako „svazek dvou osob opačného pohlaví,“ jak se pravilo ve zmíněném třetím článku DOMA.  Vypustíme-li z něho slovo „opačného“ – máme zde už jenom „svazek dvou osob.“ Uvažujme ale dále (zatím spíše) v čistě teoretické rovině:  Je tato definice z právního pohledu udržitelná, resp. proč by se instituce manželství měla vztahovat pouze na dvě osoby?  Tím se nám otevírá cesta pro legalizaci různých forem polygamie a nastává nám další problém: Na základě jakého kritéria lze omezit početní zastoupení příslušníků jednotlivých pohlaví v  manželství?  Jak stanovit definici manželství, která by byla uspokojivá úplně pro všechny?
Nabízí se jediné možné řešení celého problému:  Depolitizace manželství.  Protože manželství jako takové je institucí nepolitickou (a nepolitickou) a úřady by proto do mezilidských vztahů měly zasahovat co nejméně, nezbývá nám jiná možnost než vyjmout otázku manželství z pravomocí státu.  Je samozřejmě jasné, že právní úpravy v nějaké míře potřeba jsou. Na úrovni státu je možné nechat jen cosi na způsob dnešního registrovaného partnerství např. v podobě svazku dvou osob o sebe pečujících, který by ale mohl uzavírat úplně kdokoli – tj. i osoby opačného pohlaví.  Samotné uzavírání manželství by nadále zůstalo v kompetencích církví a náboženských společností, které by si mohly definovat manželství na základě svého étosu.

Žádné komentáře:

Okomentovat