sobota 20. prosince 2014

Panslavismus a jeho bída

Zdroj: http://pnaf.us/library-history.html
Představte si následující situaci: Nacistické Německo přepadne území Polska. Velká Británie reaguje (spolu s Francií tak), že dá Německu ultimátum dva dny k ukončení konfliktu, jinak mu bude vyhlášena válka. Samozřejmě Německo ve válce pokračuje a Britové jsou po dvaceti letech znovu ve válce. Část britské, resp. anglické veřejnosti se ale postaví vyhlášení války. Argumentuje tím, že válku ve skutečnosti rozpoutalo samo Polsko, protože přepadlo německou vysílačku. A navíc se musíme všichni postavit proti „štvavým médiím“ ovládaným Židy (případně zednáři, záleží na fantazii každého).  Jejich hlavní argument zní následovně: My všichni, jak Angličané, tak Němci jsme přece jedné germánské krve, ne?
Můj historický mikropříběh vymyšlený jen zčásti. Opravdu byly mezi Angličany tací, mezi kterými byl přítomný silný proněmecký sentiment. I Hitler si sám dlouho pohrával s myšlenkou spojenectví s Velkou Británií právě na základě etnické příbuznosti. Ostatně i britský král Edvard VIII byl známý svými sympatiemi k nacismu.
Proč to ale píšu: Svědky podobného fenoménu můžeme nyní být v Česku. Je jím zjevně proruské naladění některých diskutujících. Dosaďte si místo Německa Rusko, místo Polska Ukrajinu, namísto Židů Ameriku, případně pravdoláskaře a „germánskou krev“ vyměnit za „slovanství.“ Odvolávání se na „slovanství“ působí obzvláště úsměvně, vezmeme-li v potaz, že i opačná strana tj. Ukrajinci jsou také Slované. A nejenže jsou Slované stejně jako Rusové, ale jsou nám bližší nejen geograficky, ale i jazykově a hlavně kulturně. Koneckonců sdílíme s částí západní Ukrajiny i část společné historie.
A jugoslávský konflikt ukázal, jaká bratrská svornost panovala mezi Slovany, kteří navíc hovořili téměř úplně stejnou řečí. Všechny tři etnické skupiny (Bosňáci, Chorvati a Srbové) měly ale výrazně odlišnou kulturu. Tento příklad docela hezky ukazuje, jak těžko lze zakládat identitu na údajném společném původu. Jestli to někteří ještě nepochopili, tak z panslavismu a utopických vizí o sjednocení slovanstva pod patronací Ruska bychom měli už dávno vyrůst. Souhlasit zde lze s Huntingtonem, který tvrdil, že hlavní část kulturní identity netvoří jazyk, ale náboženství. V Česku je to západní křesťanství a v Rusku pravoslaví.
Nevím, nakolik berou panslavisté v potaz skutečnost, že idealizace slovanstva coby lidí holubičí povahy (oproti krvežíznivým Germánům) má kořeny u Němce Johanna Gottfrieda Herdera, resp. z krátké pasáže jeho díla Myšlenky k filosofii dějin lidstva, kde píše mj. následující:  Byli krotkých mravů, pohostinní až k rozhazovačství, milovali volnost venkova, ale byli poddajní a poslušní, protivilo se jim loupení a plenění. To vše nic nezmohlo proti útlaku, ba naopak to k němu přispělo. Neboť se neucházeli o nadvládu nad světem, neměli bojechtivá dědičná knížata a dávali se raději v poplatnost, pokud jen mohli v klidu obývat svou zemi. Tím však umožnili četným národům, zejména však národům kmene německého, aby se na nich těžce prohřešili.“  Až tak špatně na tom byli obrozenci, že se museli nechat inspirovat německým autorem, který si Slovany zjevně až příliš idealizoval….   

Mezitím uzavřel Stalin pakt s nacistickým Německem proti „slovanskému“ Polsku. Nemluvě o chování carského Ruska vůči Polákům v době nadvlády nad Polskem. Kdyby chtěl náhodou někdo tvrdit, že Rusko není SSSR (a Kosovo je Srbsko), tak pakt schvaloval 75 poté let sám Vladimir Putin, na něhož zde nedají dopustit všichni ti hrdinové z diskusí, kteří se neustále odvolávají na slovanství. Ukrajinci a Poláci tedy podle nich Slovany nejsou. Směs pubertálního antiamerikanismu, vulgárního antisemitismu, primitivní eurofobie a také naprosté hlouposti. Ano, takový je panslavismus dneška…  

Žádné komentáře:

Okomentovat