 |
| Zdroj: Youtube.com |
Po několikaměsíční odmlce jsem se
opět rozhodl napsat článek. Ne, že by nebylo dost témat, o kterých by se dalo
psát, ale vzhledem k mé celkové vytíženosti už mi na blog prostě nezbyl
čas. Dlouho jsem přemýšlel, jak článek napsaný po tak dlouhé době pojmout.
Původně jsem měl v úmyslu napsat shrnutí nejdůležitějších událostí, které
se přímo či nepřímo týkají Evropy či nás.
Nejvýznamnější z nich byly bezesporu ukrajinská krize a evropské volby.
Proč zrovna ony? Protože právě
ona dokázala dobře posloužit jako lakmusový papírek toho, kdo stojí na jaké
straně. Člověk, který se považuje spíše za konzervativce, měl právě vlivem
událostí na Ukrajině se stydět za své označení, když někteří údajní souputníci otevřeně
vyjadřovali sympatie k nepřátelskému Rusku. Snad nikdy nevznikla tak ostrá hranice dvěma
typy konzervativců. Rozdíl mezi nimi asi nejlépe vyjadřuje označení anděl a
padlí andělé.
„Neokonzervativní“ andělé
Začneme anděly: Dali by se obecně
kdekoli zařadit do stejné škatulky jako lidé odpůrci hanlivě hanlivě „neoconi.“
Označení má být pejorativní, ale mě osobně ani příliš nevadí, byť s nimi
nemusím sdílet zdaleka všechny jejich postoje. „Andělé“ tvrdí, že západní
civilizace je relativně nejlepší ze všech, a proto má cenu její hodnoty bránit.
Ano, má své chyby, ale zároveň je
potřeba říci, že se z mnohých dokázala poučit. Měla otrokáře, ale měla
zároveň i Wiliama Wilberforce či Abrahama Lincolna.
Připouští také úpadek hodnot,
který společnosti rozhodně neprospívá. Vždyť právě první generace „neokonzervativců
vznikla“ jako reakce na liberální exces v 60. letech. Úpadek hodnot ale není důvod Západ nenávidět a
namísto toho je třeba hledat cestu k nápravě. Existují ale věci, které
nelze vyřešit zásahy shora, lidé musí začít u sebe.
„Autenticky pravicoví“ padlí andělé
Na druhé straně stojí „padlí
andělé.“ Ti, z různých důvodů považují Západ za nejvyšší zlo a nese
zodpovědnost téměř za vše špatné. Přestože se mnohdy považují za „autentickou
pravici,“ paradoxně si tak mohou podat ruku s mnohými kavárenskými
levičáky jako Noam Chomsky, který shodou okolností nedávno navštívil Čsko.
Kdybych měl pozměnit známý výrok Ježíše Krista o třísce a trámu v oku: Z třísky ve vlastním oku dělají trám a
naopak z trámu v oku jiných dělají třísku. Nebudu proto daleko od
pravdy, když řeknu, že krajní či „autentičtí“ pravičáci jsou ve skutečnosti
pokrevními bratry přívrženců Nové levice.
Západ je podle těchto „konzervativců“ tak
špatný a zkažený, že jsou proti němu ochotní bojovat i za cenu spojenectví
s (polo)autokratickým Ruskem. Kreml dokáže využívat velmi
rafinovaných způsobů k získání spojenců v řadách konzervativců. Velmi
umně se podařilo tomuto bývalému příslušníku KGB získat si svým apelem na
křesťanské hodnoty sympatie nejednoho konzervativce, kteří v něm vidí
doslova spasitele.
Dokonce i příznivci Ronalda
Reagana říkají, že Amerika je stejnou „říší zla“ jako byla dříve sovětská říše.
Přesně tohle tvrdí americký paleokonzervativní myslitel Pat Buchanan ve své eseji
Is Putin One of Us? Kdekdo tedy může říci: Kdo jiný se dokázal tak
hlasitě ozvat proti „militantnímu sekularismu“ jako Vladimír Putin?
Nemohl by právě on stát
v čele těch, kterým není morální úpadek příliš po chuti? Problém tkví
v jedné důležité věci: Za obranou „tradičních hodnot“ skrývá jen a pouze
nenávist, xenofobie a netolerance. Ta se projevuje mnoha způsoby: Od
protiizraelských či dokonce otevřeného antisemitismu přes nenávistné postoje
vůči menšinám až po odmítání všeho „mainstreamového.“ Odtud už je jen krůček
fantasmagorickým konspiračním teoriím o tom, že svět ve skutečnosti řídí
sionisté, Bilderberská skupiny, trilaterální komise či „nový světový řád.“ Na serverech jako najdete na AC24, NWOO,
Freeglobe je podobných žvástů bezpočet, stejně jako na stránkách paranoidních
magorů z okolí našeho bývalého prezidenta.
Nenávist musí vždy nutně vést ke
špatně vyvozeným závěrům a je vždy cestou do pekel a znamení ztrátu asi
nejcennější západní devizy, kterou je svoboda. Boj proti EU pod praporem Kremlu
znamená vyhánění tím čerta ďáblem. Nízký zájem o EU zabránil tomu, aby se
prosadily fanaticky eurofobní spolky jako NE Bruselu-Národní demokracie antisemitského
pošuka a Klausova „nejlepšího novináře“ Adama B. Bartoše.
Závěrem bych chtěl ještě dodat, že „nepadlí andělé“
by měli jednat tak, jak to kdysi řekl americký politik Daniel Moynihan: „ Budeme se muset i nadále smiřovat s věcmi,
které jsou ošklivé a s kterými nelze nic dělat. Často se budeme muset
muset udržet na uzdě i ve věcech, které dokážeme. Přesto musíme jednat podle
toho, co máme k dispozici: Stojíme za svobodou, za šířením svobody. Cokoli
méně znamená riskovat omezení svobody včetně té naší.“
Byla-li během studené války nejzhoubnější silou pro
Západ a jeho svobodu „ intelektuální salónní levici“, nyní můžeme totéž tvrdit
o pravici, která nazývající sebe samu „autentickou.“ V tomto ohledu se jeví jako mnohem
nebezpečnější než dekadentní a sebemrskačská Nová levice. Tito „padlí andělé“ se rádi stylizují do role
obránců hodnot, účinky jejich činnosti jsou pro společnost ve všech západních
zemích silně destruktivní.
