pátek 6. července 2018

Zamyšlení nad jedním cyrilometodějským memem


Když jsme měli teď to výročí věrozvěstů Cyrila a Metoděje, objevil se na internetu jeden meme, kde jsou oba věrozvěstové označeni za migranty z Východu, kteří přinesli naši tradiční kulturu. Přinesli nám naši tradiční kulturu a prý to vadí. Byla by to moc hezká historická paralela s migrací v dnešní době, kdyby zde nebylo potřeba vzít v úvahu několik důležitých detailů:

·         Oba migranti přišli na pozvání panovníka (hlavy státu)
·         Přišli ze země, která byla ve všech ohledech (kulturní a duchovní úroveň, ekonomická a technická vyspělost) vyspělejší, než tehdejší Velká Morava, která byla kvůli neznalosti písma přinejmenším jednou nohou ještě v pravěku
·         Oba věrozvěsti byli vzdělanější, než kdokoli z původních obyvatel tehdejší Velké Moravy a obecně celého území budoucích Českých zemí
Pokud by měla „migrace“ v roce 863 stejnou povahu jako ta dnešní, bylo by to pro Česko i jakoukoli jinou evropskou zemi jedině požehnání. Pokud by se navíc jednalo o více než dva lidi s větším vzděláním a rozhledem než měli všichni původní obyvatelé dohromady, bylo by to jedině plus. Vzhledem k tomu, kdo stojí v čele státu v Česku, by ani nevadilo, že by nebyli pozvaní hlavou státu.
Migranti z východu zpravidla přicházejí z méně vyspělých zemí.  V lepším případě se může jednat o tzv. „brain drain,“ kdy z méně vyspělých krajin přicházejí vzdělanější lidi, což může být pro přijímající vyspělejší zemi přínosem. Odliv mozků z méně vyspělých zemí ale může být pro původní země problém. Naopak alespoň v případě celé Evropy platí, že příchozí odjinud z východu mají spíše nižší vzdělání a vykonávají podřadnější profese.
Objevila se i další variace na tento mem, kde se tvrdí, že se jednalo o migranty, kteří nám vnutili svoji víru. Chtějí snad tvůrci memu srovnávat příchod dvou mužů s imigrací lidí z méně vyspělých muslimských zemí, která má výrazně masovější charakter? Srovnání úplně nesedí ani v jednom případě a co je horší, nahrává se tím na smeč pitomiovcům a lidem jim podobným. Bohužel. 

čtvrtek 1. února 2018

Nastal čas bavit se o zrušení přímé volby prezidenta!

Přímá volba prezidenta byla schválená v roce 2012 jako líbivé gesto vůči voličům, kteří po ní už dlouho volali. Přízeň voličů si tím ale strany nezískaly. Naopak, jak se záhy ukázalo, se tímto krokem samy střelily do nohy, a ne jednou, ale hned dvakrát.
Poprvé, když prakticky všechny významné strany s výjimkou komunistů postavily vlastního kandidáta a jejich kandidáti příliš neuspěli. Spíše silou své osobnosti, než zásluhou svých stran uspěli pouze Miloš Zeman z marginální SPOZ a Karel Schwarzenberg z TOP 09. Kandidáti těch dalších stran pohořeli. Nejostudnější debakl utrpěl Přemysl Sobotka, který skončil se směšnými 2,46 procenty těsně předposlední před Janou Bobošíkovou. Letos už prakticky žádná parlamentní strana svého kandidáta nenavrhla.
Podruhé, když všichni ti, kdo zvedli ruku pro, nedomýšleli další důsledky. Až na světlé výjimky si neuvědomovali, že přímá volba posílí mandát prezidenta, jehož pravomoci dané Ústavou jsou slabé. Přímo zvolený prezident dobře ví, že mandát od voličů má mnohem větší sílu, než mandát od poslanců a senátorů. Dalo se čekat, že takto volený prezident bude s ústavou nakládat velmi „kreativně“ a posune parlamentní systém směrem k poloprezidentskému.
Síla povrchního dojmu
Voliči mají, co chtěli.  Dostali o jedny volby navíc, které jsou schopné vyvolávat mezi voliči největší emoce. Ano, podle ústavy má být těžištěm moci parlament, nicméně funkce prezidenta má v očích většiny Čechů obrovskou prestiž a vážnost. Československo si jako jediná ze zemí východního bloku zachovalo funkci prezidenta. Je jí přikládaný význam přesahující skutečné pravomoci svěřené hlavě státu. Svědčí o tom i účast 66,6 % (ano, opravdu měla tři šestky), která byla mimochodem o téměř šest procent vyšší, než při posledních parlamentních volbách. Při rozhodování voličů hrají klíčovou roli emoce a povrchní dojem.
Kdyby se měli voliči rozhodovat podle toho, jaké pravomoci přikládá prezidentovi Ústava ČR, Drahoš by měl nad Zemanem jasně navrch. Představa, že by se většina voličů rozhodovala takto racionálním způsobem, ale patří do říše sci-fi. Čeští voliči nechtějí žádného kladeče věnců, který při významných výročích občas pronese k národu něco moudrého. Letošní volby ukázaly podobně jako ty minulé poptávku po silných a charismatických vůdcích. Můžeme vyrukovat s tím, že prezident Zeman mnohokrát záměrně lhal, byl vulgární a xkrát spojený s různými pochybnými kauzami? A že je Miloš Zeman ve skutečnosti intelektuál, který si nasazuje masku lidového baviče, ale obyčejnými nevzdělanými lidmi pohrdá?  To je všechno pravda. Vliv na rozhodování u lidí, které politika jinak nezajímá a kteří představují pomyslný jazýček na vahách, to ale nemůže mít prakticky žádný.  
Nejistý a rozpačitý dojem je pro nerozhodnuté voliče ještě horší, než kdyby kandidát porušil během debaty pět přikázání z Desatera. Stalo se to, čeho jsem se nejen já obával. Zvláště na Primě, která nepokrytě stranila formátem diskuse i výběrem témat muselo Drahošovo vystoupení vyústit v Černobyl jeho předvolební kampaně. Drahoš působil vedle sebejistého Miloše Zemana jako nejistý studentík nesměle se hlásící o slovo. Hrálo se o voliče, které jinak politika nezajímá a soudí podle povrchního dojmu. Jak je ale mohl oslovit člověk, který bohužel nebyl schopný formulovat jasný a širší veřejnosti srozumitelný názor? Nijak.  
Přímá volba představuje v našem ústavním systému cizorodý prvek. Jak negativně dokázala ovlivnit politickou atmosféru v naší zemi, ukázaly obě dosavadní volby i způsob, jakým byla vedena vedená kampaň vítězného kandidáta. Žádný problém přímá volba nevyřešila a naopak spoustu nových přinesla. Co s tím? Pokud není reálné obnovení konstituční monarchie, nezbývá, než pokusit se zařadit zpátečku a volat po znovuzavedení nepřímé volby.