Hnutí Occupy v roli novodobých bolševiků

Hnutí Occupy  nezapře svoji rétoriku jako vystřiženou z komunistických propagandistických plátků. Nebohý teokratický Írán musí čelit potenciální agresi mocichtivých a krvežíznivých USA.  V podstatě nic nového pod sluncem, chtělo by se říci. Nejde ale jen o Írán, ale také o další vojenské či politické zásahy USA od roku 1945. Nebude proto od věci si připomenout, o co vlastně šlo při akcích USA, které jsou na obrázku líčeny jako agrese či vměšování se do záležitostí cizích zemí:

1) Korea 1950-53: Hnutí Occupy by nejspíše vyhovovalo, kdyby dynastie Kimů ovládala celý Korejský poloostrov. Nejlépe by bylo, kdyby se komunismus rozšířil do všech končin světa, protože komunisté by se všemi nenáviděnými kapitalisty a podobnou svoločí hodně rychle zatočili.

2) Tibet 1955-1970s: Sympatizantům hnutí Occupy dokáže pohnout žlučí vojenské akce USA, ale vpád maoistické Číny do Tibetu a jeho připojení k Číně je zjevně nechává chladnými.

3) Kuba 1959 – to samé co v případě 1, zde vše ale dopadlo o mnoho hůře.

4) Vietnam 1961-73: opět to samé, co v případě 1.

5) Polsko 1981: Hnutí Occupy je zřejmě bližší smýšlení komunistických aparátčiků než hnutí Solidarita a lidská práva jsou jim zjevně ukradená. Hlavně, když bude svět bez korporací a nenávidění Wall Street.

6) Salvador 1981-82: Celkem pochopitelné, když uvážíme fakt, že činnost komunistických guerillových skupin je naturelu hnutí Occupy zřejmě blízká….

7) Nikaragua 1981-1990: Salvador naruby – marxisté zde svíraly otěže a USA podporované guerilly se je z pochopitelných důvodů snažily svrhnout
8) Irák, Kuvajt 1991: Snažím se přijít na to, co vlastně tak spojuje hnutí Occupy a Saddáma Husajna.  Obyvatele Kuvajtu muselo asi hodně mrzet, když byli na začátku roku 1991 zbaveni iráckých okupantů.

9) Bosna 1995: Situaci v Bosně měla opravu řešit Evropa, a ne Amerika, jenomže Evropa nebyla schopná efektivně zasáhnout.

10) Jugoslávie 1999: Způsobem, jakým bylo bombardováno Srbsko – resp. cíle, na které se útočilo, vyvolávalo oprávněné kontroverze. UCK také rozhodně nebyli žádnými andílky. Kosovská krize a hlavně genocida kosovských Albánců ale byla bez zásahu zvenčí neřešitelná.

11) Somálsko 2006-2007: Že by ve výčtu ideologií blízkých hnutí Occupy přibyl ještě radikální islamismus?

12) Lybia: Když odmyslíme fakt, že hlavní vojenské akce na podporu rebelů byly realizovány evropskými velmocemi v čele s Francií, tak láska hnutí Occupy k protizápadně orientovaným diktátorům a ideologiím nezná mezí.

Obrázek je jednoduše hloupý a jeho tvůrci mají buďto velmi chatrné znalosti novodobé historie, anebo nevidí, nebo nechtějí vidět utrpení lidí v nedemokratických státech. Příznivci hnutí Occupy se snaží prezentovat jako idealisté bojující proti bezpráví způsobenému korporacemi a finančníky. Pokud jde ale o boj s ostatními a mnohem většími zlořády tohoto světa, je jim vlastní naprosto bezskrupulózní cynismus.  Jejich nenávist k USA je zjevně mnohem větší než úcta k základním lidským právům a demokratickým svobodám. Fakticky tak dávají najevo naprosté opovrhování svobodami, díky nimž mohou své názory volně šířit.