„Pacifisté“ jako hrozba pro demokracii

V době ukrajinské krize ožilo hnutí pozapomenuté hnutí Ne základnám.  Další základna sice není na území ČR plánována. Přesto oživilo svoji činnost. Na jejich stránkách se můžeme dozvědět o protiruské masáži („propagandě ČT“). Dále nás tito aktivisté vyzývají k zastavení pronikání fašismu do Poslanecké sněmovny.

Není to poprvé, kdy lidé stylizující se do role bojovníků za lepší svět bez válek převzali komunistickou rétoriku. I pro ně je fašista v podstatě každý člověk, který vyjádří nesouhlas s politikou Kremlu a v tomto případě podporuje Ukrajinu. Účinné onálepkování, které má člověka zdiskreditovat, protože asi nikdo nechce být považovaný za fašistu. Věděli to jak profesionální sovětští, resp. putinovští propagandisté a tuší to i všelijací trollové hájící Putina, kterých najdeme na internetových diskusích požehnaně. 

Pro všechny, kteří zapomněli. Hnutí Ne základnám je podivnou směsicí obskurních radikálně levicových skupin. Najdeme mezi nimi zelený dorost a nezmínit nelze ani feministické a propalestinské (= protiizraelské) spolky.

Ještě zajímavější je nynější petiční počin této iniciativy s názvem „Evropané proti válce,“ vyzývající ke zrušení protiruských sankcí.  Mnohem vystižnější označení by pro ni bylo „Evropané pro kreml.“ 

„Odmítněme pokračující plány USA o rozšíření NATO na východ. Nebuďme stádo a pokládejme si otázku: k čemu je 42 amerických základen v Evropě? Svět nepatří USA!“, můžeme se dočíst v pár měsíců staré výzvě k účasti na demonstraci před americkou ambasádou. Člověka k tomu může napadnout několik věcí:

 To myslí vážně v době Baracka Obamy, který se alespoň donedávna snažil vojenskou přítomnost ve světě snižovat? Počet amerických vojáků v Evropě je nyní kolem 60 tisíc, což je pětina počtu z roku 1980.

 Pamatují si ještě na  Obamův „reset“ vztahů s Ruskem? Jak ona vstřícnost zafungovala na Rusko, na které platí jen síla, jsme se mohli přesvědčit v několika posledních měsících, kdy se pro něj mezinárodní smlouvy jako Budapešťské memorandum staly cárem papíru… 
K základnám USA:  Vojenské výdaje většiny zemí NATO jsou nižší než předepsaná 2 % HDP. Více než dvě procenta mají vedle USA jen Spojené království, Francie a nesmíme zapomenout na Turecko a Řecko, které tak ale činí hlavně kvůli sobě navzájem. Můžeme tedy být rádi za to, že na sebe alespoň část obranných výdajů de facto vzali Američané.

Doufej v nejlepší, ale počítej s nejhorším. Anebo jak už se vědělo ve starém Římě: Chceš-li mír, připravuj se na válku. 90. léta nebyla koncem dějin, ale pouze „dovolenou od historie.“ Historie, která se s příchodem nového tisíciletí vrátila v plné síle. A přestože nehrozí bezprostřední nebezpečí, důležitý je odstrašující potenciál. Vzhledem k tomu, jak jsme malá země je pro nás výhodnější mít spojence v rámci NATO.

 Otázkou je, co vede zmíněné pacifisty k jejich přesvědčení. Možnosti existují dvě:  V lepším případě jsou vedení naivním idealismem, který je omluvitelný snad jen nízkým věkem. Kdo by nechtěl svět bez válek. Aniž by si to uvědomovali, tak podporují diktátora, a octli se tak v roli Putinových nohsledů. Pokud by s podobnou vehemencí bojovali v Rusku proti válce na Ukrajině, patrně by se velmi brzy octli v hledáčku FSB. Druhou možností je, že prostě vědomě podporují Putinův režim. V obou případech platí úplně stejně a bez ohledu na úmysly, že využívají či spíše zneužívají svobod, které nám dává naše demokratické zřízení, k jeho podkopávání.  Představují tak potenciální hrozbu pro svobodný charakter českého státu, i když je třeba dodat, že nejsou sami…..